MALÉ MOMENTY – VELKÉ PŘÍBĚHY

Fotopříběhy z cest pro mě nejsou jen obrázky. Když jsem začal fotit, nešlo mi o umění. Šlo mi o to zastavit čas. Zachytit něco, co jsem cítil, ale neuměl pojmenovat. Fotka byla způsob, jak si porozumět. Jak rozumět světu, kterému jsem často nerozuměl já.

Dnes už nefotím kvůli technice nebo dokonalému světlu. Fotím kvůli příběhům. Kvůli momentům mezi momenty – těm, které běžně přehlédneš. A právě tyhle okamžiky ti chci ukázat skrze své fotopříběhy z cest.

Nečekej seznam míst ani turistické tipy. Nejde o destinace, ale o návraty – k sobě. K tomu, co je opravdové, syrové a živé.

Mnoho cest nezačíná na letišti. Začínají rozhodnutím udělat krok stranou. Vybočit z vyjetých kolejí. Právě v těchto chvílích vznikají mé fotopříběhy z cest – z ticha, náhod a odvahy jít jinudy.

Nezachycuju jen to, co jsem viděl. Ale hlavně to, co se mnou zůstalo. Co se mě dotklo, změnilo mě. Každá fotka je střípek reality, kterou běžně přehlížíme.

Když zpomalíš, začneš vidět jinak. Uvidíš člověka na lavičce a vybaví se ti tvůj děda. Dům, který v sobě nese celý rod. Vůni kouře, smích i stesk v očích cizí holky. Tohle všechno jsou moje fotopříběhy z cest – a třeba v nich najdeš i ty svoje.

Někdy to bude detail – pohled psa, špinavé ruce, pomačkaný lístek v kapse. Jindy krajina, co se nedá popsat, jen prožít. Nechci ti říkat, co máš vidět. Chci ti dát prostor. Pro vlastní pohled. Vlastní ticho. Vlastní emoci.